Cortina d´Ampezzo - ferrata Strobel
Co to jsou ferrata jsme objevili teprve nedávno a myšlenka lezení po skalách, které jsou zajištěny lanami nás velmi nadchla. První výlet na ferrata nás zavedl do oblasti olympijské vesnice Cortina d´Ampezzo na pomezí Rakouských a Italských Alp.
Naši první ferratu jsme si pro jistotu nechali doporučit. Olimpijský kemp u Cortiny měl poskytnout adekvátní zázemí, pěkná ferrata a dostatek volného místa. Vybavení jsme si vypůjčili v České republice. Stačila nám helma, sedák a ferratový set. Pro ty, co nemají trekové hole, doporučuji je vzít s sebou, velmi uleví kolenům při sestupech.
Cortina je vzdálená od České republiky (přesněji od jižní Moravy) cca 610 km. Cesta vede klasicky přes Vídeň, po dálnici A2 a poté S6 na Knittelfeld. Pokud se chcete vyhnout poplatkům za Katschberský tunel, můžete jej objet po silnici B99 z městečka Sank Michael. Dále směr Lienz až do Cortiny.
Kemp naleznete velmi snadno, je přímo u cesty a značení v Itálii je na velmi slušné úrovni. Do kempu jsme dorazili v úterý ráno. Kemp byl naštěstí volný, takže jsme nejdříve vybrali místo ke stanování. Na recepci, kde se domluvíte spíše anglicky než německy, jsme se poté zaregistrovali, dostali ovladač od závory a vydali se stavět stany (pokud se chystáte na cestu těsně před víkendem, je vhodné si kemp rezervovat předem.) V době našeho odjezdu měl kemp již plno.
Okolo kempu jsou 2 ferrata, na která jdou dostupná přímo z něj. My si jako první vybrali ferratu Strobel. Byla lehce dostupná a na její vrchol Punta Fiames - 2240m, jsme se dívali přímo z našeho stanu. Počasí nám přálo, slunečno, 25 stupnů. I přes ideální předpověď jsme se oblékli o něco tepleji, první část výstupu byla schována ve stínu. Trasa vedla prakticky přímo z kempu lesem, pěkným turistickým chodníčkem, který se postupně změnil na kamenitou cestu v kosedřevinách. Nakonec jsme se škrábali po sutinách až k začátku ferraty.
Po asi hodinovém výšlapu nás čekala zajištěná cesta, která vedla téměř kolmo vzhůru. Po celou dobu výstupu (lépe řečeno výlezu), jsme se těšili z krásného výhledu na náš kemp a sousedící stadion. Asi v půli cesty se nám otevřela scenérie na městečko Cortina d´Ampezzo a od toho okamžiku na nás pěkně pražilo sluníčko. Tato ferrata se nám velmi zalíbila, převážná čast byla více lezecká než chodecká, na což jsme se těšili především. Většinu úseků jsme se snažili vyšplhat po kamenech bez pomocí lana. Samozřejmě však jištěni.
Na vrcholu Punta Fiames jsme rozbalili svačinku a kochali se výhledem. Po chvíli jsme se vydali na cestu zpět. Ta už nebyla tak příjemná. Prakticky jsme sestupovali po suti dolů a záběr na kolena byl opravdu veliký. Zejména zde jsme ocenili použití trekových holí. Nicméně, i přes náročný, a jistě ne nezáživný sestup jsme zhodnotili tuto ferratu jako velmi povedenou.









